Nikolaj Černyševskij

Nikolaj Gavrilovič Černyševskij (rusky Никола́й Гаври́лович Черныше́вский) (24. července 1828 Saratov – 29. října 1889 tamtéž) byl ruský spisovatel, filosof-utopista, revolucionář, literární kritik a publicista. Černyševskij navštěvoval saratovský seminář a roku 1846 odjel studovat do Petrohradu. Žil zde velice nuzně, nicméně navázal styky s revolučními demokraty, básníkem Někrasovem a kritikem Dobroljubovem, s nimiž vydával časopis Sovremennik. Pro svou revoluční činnost byl roku 1862 uvězněn v Petropavlovské pevnosti; zde vytrvale psal, mimo jiné své nejslavnější dílo, román Co dělat (název později inspiroval Lenina ke stejnojmennému pamfletu); přes zpochybňované literární kvality jej tento román proslavil a získal v Rusku nesmírný vliv, přirovnávaný až ke vlivu Marxových děl. Po vynesení rozsudku r. 1864 byl Černyševskyj poslán do vyhnanství do Jakutie na východní Sibiři. I zde pokračoval v psaní. V roce 1883 byl přemístěn do Astrachaně a o šest let později se mohl vrátit do Saratova, kde zemřel. V éře Sovětského svazu byl Černyševskij jakožto revoluční demokrat, nepřítel carismu, atheista a materialista vycházející z Feuerbacha vysoce ceněn; byly po něm pojmenovány nejrůznější objekty a vystavěny jeho pomníky. Proti tomuto pohledu se postavil spisovatel Vladimir Nabokov v románu Dar (1937), kde vykresluje Černyševského jako tragikomickou figurku bez talentu a uměleckého cítění; odmítá také jeho zjednodušující pohledy na literaturu (Černyševskij kritizoval např. Puškina, A. Feta a od umění požadoval realismus a angažovanost).