Paul Verlaine

Paul Marie Verlaine [Verlén] (30. března 1844 v Metách - 9. ledna 1896 v Paříži) byl francouzský básník, představitel prokletých básníků a symbolismu. Působil jako úředník v Paříži, po seznámení s Rimbaudem opustil rodinu a začal s ním žít; byl na něm velmi závislý a velmi ho obdivoval. Postupně propadl tuláctví a alkoholu. V Bruselu (1873) na Rimbauda vystřelil (rozešli se), za to byl odsouzen na 2 roky, ve vězení prodělal léčbu, uchýlil se k víře, ale po čase se vrátil ke svému způsobu života. 18. července 1894 zemřel Leconte de Lisle. Verlaine chtěl kandidovat na uvolněné 14. křeslo Francouzské akademie, ale byl od tohoto úmyslu odrazován a na kandidaturu nakonec rezignoval. Smrtí de Lisleovou se ale rovněž uvolnil titul Kníže básníků (Prince des poètes). V srpnu roku 1894 byla vyhlášena anketa na udělení tohoto titulu, kterou organizoval Georges Docquois. Bylo osloveno na čtyřista literátů ve věku 18-25 let. Odpověď zaslalo 189 z nich. Nejvíce (70 hlasů) získal Verlaine, následovali: José-María de Heredia (38 hlasů), Sully Prudhomme (36 hlasů), Stéphane Mallarmé (36 hlasů) a François Coppée (12 hlasů).