Friedrich Schiller

Johann Christoph Friedrich von Schiller (10. listopadu 1759 Marbach am Neckar – 9. května 1805 Výmar) byl německý spisovatel, básník, dramatik a překladatel. Schiller se narodil 10. 11. 1759 v Marbachu am Neckar ve Württembersku. Schillerův otec se jmenoval Johann Kaspar a byl lékařem a oficírem ve službě vévody Karla Evžena, místního vévody, který patřil k nejhorším tyranům své doby. Roku 1772 Schiller složil zemské zkoušky a tím si otevřel cestu ke studiu. Ačkoliv chtěl Schiller studovat teologii, musel se na rozkaz vévody nastoupit do Karlsschule, kde prožil celé své mládí – žil zde od třinácti do jednadvaceti. Za celou tu dobu neměl jedinou dovolenou, své sourozence neviděl ani jednou a své rodiče jen krátce při návštěvách na akademii, u kterých ale byli přítomni i dozorčí. Vojenský pořádek akademie prostě zastupoval rodinu. Není divu, že Schiller toužil po svobodě – to se ukázalo hned v jeho prvním dramatu Loupežníci, díky kterému se stal slavným. Po uveřejnění hry jej ale stihl zákaz publikování a Schiller utekl do Mannheimu, kde pracoval jako novinář a psal. V letech 1784/5 měl Schiller finanční nouzi a také onemocněl. S velkými nadějemi roku 1787 navštívil Výmar, kde sice poznal Goetha, ale nesblížili se. O několik let později se Schiller stal profesorem pro světové dějiny na univerzitě v Jeně. V této době také onemocněl tuberkulózou. Schiller se zasnoubil s Charlotte von Lengenfeld, kterou si také roku 1790 vzal. Roku 1794 se Goethe a Schiller potkali v Jeně a hovořili spolu po přednášce, během rozhovoru se vytvořilo přátelství, které pro oba znamenalo velké duševní obohacení. Společně s Herderem a Wielandem tvořili tzv. čtveřici tzv. výmarské klasiky. Rok 1797 je nazýván rokem balad – Schiller i Goethe vytvořili mnoho balad každý sám i dohromady. Roku 1799 Schiller přesídlil do Výmaru, roku 1802 byl povýšen do šlechtického stavu. Friedrich von Schiller zemřel 9. 5. 1805.