Niccolò Machiavelli

Niccolò Machiavelli [makjaveli] (3. května 1469 – 21. června 1527, Florencie) byl italský politik, filozof, diplomat, spisovatel, historik a vojenský teoretik. Byl současníkem Leonarda da Vinci a Michelangela Buonarroti. Pocházel z notářské, ne příliš zámožné rodiny, jeho otec Bernardo byl právníkem, se svou ženou Bartolomeou měl kromě Niccola ještě syna Totta a dcery Primaveru a Ginevru. Poprvé o Niccolovi slyšíme jako o aktivním účastníku dění v jeho rodném městě roku 1498, v roce, kdy padl Savonarolův režim. Po propuštění jeho přívrženců byl Machiavelli 19. června jmenován do funkce kancléře florentské republiky. V roce 1500 se stal poprvé otcem a rok poté se oženil s Mariettou, dcerou Bartolomea Corsiniho. Ta Niccolovi porodila nakonec šest dětí a podle manželových dopisů k ní Niccolò nikdy neztratil náklonnost, ačkoliv jí byl mnohokrát nevěrný. Jako vyslanec Rady deseti byl Machiavelli čtyřikrát ve Francii, ve Švýcarsku a v Německu, plnil poslání i k papežskému dvoru Julia II. Potom ho Rada deseti jmenovala komisařem pro válku proti Pise. Když Florencie prohrála v bitvě proti Španělům u Prata, španělští protektoři dosadili k moci opět Medicejské. Ti v roce 1513 dali Machiavelliho kvůli podezření ze spiknutí proti nim zatknout, vyslýchat a mučit. Protože mu nebylo dokázáno, že by byl strůjcem politiky Rady deseti, ale jen jejím pěšákem, byl odsouzen pouze k vyhnanství za hradby města, s tím, že nesmí opustit území Florencie. Machiavelli žil na malém statku a věnoval se studiu literatury a vlastní literární činnosti. V období, kdy žil v politické nemilosti, napsal svá nejvýznamnější díla. Machiavelli se snažil získat přízeň Medicejských, v roce 1520 byl skutečně omilostněn, stal se jejich oficiálním dějepiscem a byl pověřen, aby napsal Florentské dějiny. Na sklonku jeho života nabídli Medicejští Machiavellimu r. 1525, aby řídil novou stavbu městských zdí. Nedlouho potom, co se vrátil do Florencie, však vláda Medicejských padla a nová republikánská garnitura zbavila Machiavelliho úřadu. Machiavelli se ještě pokusil znovu získat místo sekretáře, neuspěl však. Po tomto odmítnutí těžce onemocněl, patrně na žaludeční vředy, a roce 1527 duševně zlomen zemřel. Pohřben je ve florentském chrámu Santa Croce, stejně jako například Galileo Galilei.