Alexandr Gribojedov

Alexandr Sergejevič Gribojedov, rusky Александр Сергеевич Грибоедов (15. ledna 1795, Moskva – 11. února 1829, Teherán, Persie) byl ruský diplomat, překladatel a dramatik období romantismu. Jeho jediným významným samostatným dílem je veršovaná komedie Hoře z rozumu (1824, Горе от ума), vyznačující se krutou, smutnou a hořkou satirou na mravně devastovanou a podlézavou společnost bez pevného vnitřního přesvědčení a postoje, která dodnes patří k nejvýznamnějším hrám světového, evropského a ruského dramatu 19. století. Alexandr Sergejevič Gribojedov se narodil roku 1795 v Moskvě v bohaté a urozené šlechtické rodině. Již od dětství se projevoval jako geniální dítě a získal znamenité vzdělání, které plně rozvinulo jeho rozumové vlohy. Po studiu v elitní šlechtické škole při Moskevské univerzitě v letech 1802–1805 vystudoval v následujících šesti letech tři fakulty (právnickou, filozofickou a přírodovědnou). Roku 1812 pak nastoupil jako dobrovolník k husarskému pluku, ale na válečných operacích proti napoleonské armádě se přímo nezúčastnil. Z této doby pochází také jeho první dramatický pokus, komedie o jednom dějství Mladí manželé (1815, Молодые супруги), která vznikla jako velmi volný překlad veselohry Rodinné tajemství (1809, Le secret du ménage) francouzského spisovatele Creuzé de Lessera (1771–1839). Roku 1816 ukončil Gribojedov své působení v armádě, usadil se v Petrohradě a začal pracovat na ministerstvu zahraničních věcí. Ovládal několik evropských a orientálních jazyků (mimo jiné např. francouzštinu, angličtinu, němčinu, italštinu, řečtinu, latinu, perštinu a turečtinu), studoval přírodní vědy a matematiku, byl i nadaným hudebníkem (hrál na flétnu, klavír a varhany). Záhy se seznámil s tehdejší pokrokovou mládeží (Puškin, Odojevskij, Čaadajev, Rylejev a další), jejichž schůzí a besed se aktivně účastnil. Nejvíce se však i nadále zajímal o divadlo. S Pavlem Aleksandrovičem Kateninem (1792–1853) napsal komedii Student (1817, Студент), kritizující sentimentálnost a přemrštěný romantismus, s Alexandrem Alexandrovičem Šachovským (1777–1846) a Nikolajem Ivanovičem Chmelnickým (1789–1845) komedii Naše rodinka (1817, Своя семья) a s Andrejem Andrejevičem Žandrem (1789–1873) volně přeložili pod názvem Předstíraná nevěra (1818, Притворная неверность) komedii francouzského dramatika Nicolase Thomase Bartha (1737–1785) Falešné nevěrnice (1768, Les fausses infidélités). Po roce služby na ministerstvu byl Gribojedov pro účast v souboji, který vznikl na základě zákulisních intrik, poslán do Persie jako tajemník tamějšího vyslance, kam dorazil v únoru roku 1819. Usadil se v Tabrízu, studoval perštinu a arabštinu a zároveň začal pracovat na své divadelní hře Hoře z rozumu. Odloučení od přátel v Rusku však velmi těžce nesl.